Jdi na obsah Jdi na menu

Historie sboru 1920 -1945

4. 7. 2010

Rok 1920

 

                 Do roku 1920 bylo území, na kterém se nacházela Poštorná a několik dalších obcí, stále rakouské. Mezinárodní smlouvou pak byla tato území začleněna do Československé republiky. Tento akt proběhl            20. listopadu 1920.

 

 

 

 

Rok 1921

 

                 20. ledna byla svolána valná hromada hasičů a samaritánů v Poštorné a byl utvořen sbor dobrovolných hasičů a samaritánů.

                 Čestným starostou byl jmenován František Netopilík st.

                 Starosta             Urban ( Baláč )

                 Náčelníci:          Josef Pavlát

                                            František Uherek

                 Podnáčelník:     Tomáš Hrabica st.

                 Vel. stříkačů:    Jan Hrabica ml.

                                             František Netopilík ml.

                                             František Vajda ml.

                 Vel. lezců :         Rudolf Híža st.

                                             Rudolf Híža ml.

                 Vel ochranářů: Tomáš Gajdoš

                                             Michal Levák

                Zbrojíři :            Johan Růžička

                                             František Musil st.

                                             František Raška

                                             Jan a Michal Kurialové

                                             František Gajdoš

V roce 1920 byl nově doplněn výbor v tomto složení: František Vítkovic, jednatel

                                                                                       František Vašůč ml., pokladník

                                                                                       Rudolf Pektor st.

Revizoři účtů a zároveň náhradníky - podnáčelníky byli zvoleni: Josef Pavlát ml., major

                                                                                                        Tomáš Hrabica ml.

                                                                                                        František Sedlák st.

 

Rok 1922

 

                   Byl založen divadelní kroužek pod vedením p. Zigmunda a p. Václava Svobody. Tento soubor hrál 12x v roce. Dále byla založena kapela, jejímž kapelníkem se stal p. Josef Sedlák. Kapela měla až 24 členů          a jezdila hrát nejen do okolí, ale i do Rakouska a na Slovensko.

 

Rok 1923

 

 

                   Vypuklo několik požárů v Charvátské Nové Vsi, zasahoval zde sbor z Poštorné. Dále byly 4 velké požáry stodol, 3 střední požáry obytných domů č. 30, 31, 32 a v 6 případech hořely stodoly a stohy. Tyto stodoly a stohy patřily domům 70, 71, 72, 73, 74, 75 a požáry byly dílem žháře. Ve stejnou dobu v Poštorné hořela        ve dvou případech stodola, ve třech případech zemědělská usedlost, pětkrát kůlny nebo šopy a ve třech případech stohy sena a slámy. Starostí hasičů bylo i čištění studní a studánek. V tomto roce kromě čištění studní vybudovali hasiči i tři nové studánky. Mimo to bylo  v 80 případech provedeno pravidelné cvičení hasičů.

 

Rok 1926

 

 

                   Požáry byly tak časté, že sbor nebyl schopen sejít se dříve, jak za 20 minut. Často chyběli i koně k zápřahu do stříkačky. Nebyly by to však hasiči, aby něco originálního nevymysleli. Od armády bylo zakoupeno 20 jízdních kol a ta byla rozdělena po 10 ks pro hasiče a pro samaritány. Byla také schválena              a utvořena smlouva mezi obcí a továrníkem Alešem Rossenbaurem s možností použití jeho koní pro jízdu k požárům. Pro zlepšení požární bezpečností v Břeclavi a okolí si pořídil německý sbor v Břeclavi auto stříkačku značky Stayer (Štajer) HV-10 a osobní vůz pro tažení parní stříkačky. Stříkačka sloužila až do roku 1958, naposledy v SDH Kostice, který toto vozidlo prodal soukromému sběrateli.

 

Rok 1927

 

                 17. prosince se konala valná hromada, která konstatovala, že ve sboru pracuje 60 mužů od 18  do 38 let. Tito se zúčastnili 188 cvičení ve všech odborech sboru – samaritánů, ochranářů, lezců stříkačů a pumpařů.

 

 

 

 

 

Rok 1928

 

 

                 Výbor zůstal v nezměněné podobě, jen do funkce náčelníka byl zvolen  major čs. armády Josef Pavlát. Valná hromada se konala 11. prosince 1928. Zde se také rozhodovalo o rozšíření hasičské zbrojnice. Tato zbrojnice měla mít 36 m2. Jednalo se o přístavbu garáže s věží na sušení hadic.

 

Léta 1929-1930

 

                 Bylo započato s přístavbou budovy zbrojnice o rozměrech 4,2 x 8 metrů. V této přístavbě našel zázemí pohřební vůz z roku 1910, který byl dosud ve farní stodole a v prvním pochodí spolková místnost jako učebna pro hasiče a samaritány. Vytápění budovy se mělo dít horkým vzduchem, k tomu byly zřízeny kanály    ve zdi a.topidlo mělo být umístěno v garáži. Tato varianta se však neuskutečnila a tak byla každá místnost vytápěna zvlášť.

Rok 1931

 

                 19. listopadu se konala valná hromada, výbor zůstal bez změny. Sbor se účastnil hašení tří požárů v Charvátské Nové Vsi a deseti lesních požárů u železniční trati v Bořím Lese. K těmto požárům dovezl pár koní stříkačku zn. Herkules, dalších 10 párů koní dováželo vodu v lejtách po 650 l vody. Těchto požárů se účastnily také Břeclav německý sbor, Kuffner  závodní sbor, sbory z Lednice, Valtic a Ch. N. Vsi, sbor Syntézia Poštorná a sbor domobrany.

     Dne 31. května roku 1931 byla pro sbor dobrovolných hasičů Poštorná zakoupena  auto stříkačka Škoda – Smékal. Tato automobilová stříkačka byla prototypem zn. Škoda 204 HV 10, z roku 1928. Hasičské vozidlo bylo zakoupeno od hasičů  z Bystřice pod Hostýnem . Jako protihodnota byl dán osobní automobil Škoda R 4. Hasičské auto Škoda 204 HV 10 mělo obsah 2214,5 m3, max. rychlost 70 km/hod., počet válců 4.

 

Rok 1932

 

                  Rok byl ve znamení 50. výročí založení hasičského sboru. Oslav se účastnilo 35 hasičských sborů a žup z Hodonína, Třebíče, Hustopečí u Brna, Slavkova u Brna, Brna města a venkova. Další 4 sbory ze Slovenska a Rakouska, se kterými byla navázána spolupráce již v roce 1910. Při této příležitosti byla sloužena mše v poštorenském kostele a od kostela byl vypraven průvod k otevření opravené hasičské zbrojnice a k vysvěcení nové auto stříkačky Škoda 204 HV 15. Hasičská výbava tohoto vozidla obsahovala 6 ks sacích hadic, 200 m hadic  „B“ průměr 60 mm na pojízdném navijáku, dále 2 ks ručního navijáku na hadice „C“ o průměru 42 mm, na kterých bylo po 60 m, nosítka, 2 ks trhací hák, 8 ks přenosných žebříků a 2 ks hákových žebříků. Samozřejmostí byla i lékárnička pro samaritány a hasiče. Po obědě byl proveden průvod, který šel z Poštorné    do Charvátské Nové Vsi a zpět. Tři hospody byly vyhrazeny pro hasiče a jejich hosty. Kapela vyhrávala zasloužilým hasičům a zakladatelům sboru.

V tomto roce také proběhlo velké námětové cvičení. Voda se dodávala na velkou vzdálenost od prvního mostu    u Beranů. Toto cvičení bylo prováděno na Červenou školu. Cvičení se účastnily sbory z Poštorné, továrny Galus – Syntézia, Cihelny , závodní sbor Kuffner, Poštorná místní sbor, Ch. N. Ves, Břeclav I , Břeclav II, německý sbor Lanštorf (Ladná), Kostice, Hrušky, Mor. Žižkov, Mor. Nová Ves, Velké Bílovice, Podivín, Rakvice, Bulhary, Lednice, Valtice, hasiči Lednice zámek a z Rakouska sbory Bernardsthal, Schrattenberg. V tomto roce byla 30. srpna podepsána dohoda mezi hasičským sborem Poštorná a Rabensburg o spolupráci v hašení naftových polí u Zistersdorfu a Hohenau.

Na valné hromadě byl zvolen výbor v tomto složení: Starosta              František Balač

                                                                                     Náčelník             František Musil, Josef Pavlát, major

                                                                                      Podnáčelník       Norbert Pavlát, kapitán

                                                                                      Vel. ochranářů  Antonína František Turčíkové

                                                                                      Vel. trubačů       František Krevník, Berka-Josef Sedlák

                                                                                      Vel. lezců            František Híža, Aleš Hošek, František

                                                                                                                   Hlavenka

Byl také proveden nábor nových členů do hasičského sboru, a to zájemců starších 21 roků, v té době roků plnoletosti. Přihlásilo se 20 nových členů a 5 řidičů. Řidiči jmenovitě Adolf Kakáč, Aleš Blažek, Robert Vydra, Jan Kurial a Josef Sedlák ml.. Byl prováděn výcvik se čtyřkolovým výsuvným žebřem zapůjčeným                    od německého sboru Břeclav. Výcvik provedl velitel lezců v Břeclavi Johan Hauscher.

 

 

 

 

Rok 1935

 

                 Byl zakoupen pro samaritány přívěsný vozík, na kterém byla umístěna 4 nosítka a potřebný materiál pro samaritní službu. Vozík byl zakoupen od Československé armády. Dále byl zakoupen přívěsný vozík PS 10 na přepravu přenosné stříkačky Breuer C 10. Pořízen byl od zrušeného závodního sboru cukrovar Břeclav. V tomto roce proběhlo také velké cvičení pohraničních sborů Rakouska, kterého se účastnil i sbor Poštorná.

 

Rok 1936

 

                 Tohoto roku byl zahájen výcvik podle nařízení obecního úřadu s 30 občany zařazenými do civilní ochrany v obci. Jednalo se o lidi, kteří trvale pracovali v Poštorné, o řemeslníky, hospodské, holiče, obecní strážníky apod. Hrozilo napadení republiky fašistickým Německem, a proto byla cvičení zaměřena tímto směrem. Nacvičováno bylo zatemňování oken a dalších zařízení, cvičení samaritánů. Taková cvičení se prováděla 25. června, 22. října a 12. prosince. Těchto cvičení se účastnila domobrana spolu s hasiči Poštorná, CPO, samaritáni a hasiči Ch. N. Ves. V tomto roce 4. května umírá bratr František Netopilík, jeden                     ze zakladatelů hasičského sboru v Poštorné, vynikající odborník v oboru strojní zámečník u firmy Kufner – cukrovar Břeclav. Pohřbu se účastnilo 15 župních náčelníků i z Rakouska. Na poslední cestu byl odvezen hasičským automobilem. Byl pohřben do hrobu, kde dnes leží František Babora. Pohřbu se účastnilo asi 195 hasičů ze Slovácka, Slovenska i Rakouska a 275 hasičů s dalších oblastí Moravy.

Je třeba se zmínit o velkém neštěstí, které se stalo u Nových Mlýnů na řece Dyji. Z výletu se vracely děti             z nedalekých Rakvic. Přepravovaly se na prámu, který kromě dětí převážel i povoz s koňmi. Koně se splašili, prám se převrhl a utonulo 31 dětí. Při tomto neštěstí zasahovali i hasiči z Poštorné, kteří se na místo dostavili asi za hodinu po neštěstí. Záchrany se účastnili i samaritáni z přívěsem samaritánů. Další vozidla vezla hasiče.

 

Rok 1937

 

                Za tento rok není známo složení výboru, ale v té době akutního nebezpečí byly  vytvořeny skupiny, které byly zaměřeny  protiválečně.

                   Velitel domobrany: Robert  Pavlák

                   Velitel CPO:            Johan Růžička

                    Zástupce CPO:       František Pektor

Výcvik CPO se prováděl třikrát týdně včetně nočních cvičení. Cvičení byla zaměřena na výškové budovy v městě Břeclavi, továrny a další důležité objekty. Náčelník CPO vydává rozkaz k urychlené výzbroji sborů, je změněna uniforma pracovní na barvu zelenou, hadice se mění a na hadicích se začínají se používat spojky DIN    (používají se dodnes). Zavádí se také používání hadic  „B“ o průměru  75 mm a  hadic  „C“ o průměru  52 mm. Tam, kde nebylo možno ihned zakoupit hadice s novými spojkami, byly zhotoveny zvláštní přechody ze starého systému na nový.

14. září 1937 zemřel první prezident Československé republiky Tomáš Garigue Masaryk. V den jeho pohřbu byly po celé ČSR zapalovány hranice, kterých se v obci účastnily všechny složky – hasiči, skauti, turisti, členové trampského hnutí a FDTJ (Federace dělnických tělovýchovných jednot). Čestnou stráž u pomníku T. G. Masaryka v Poštorné stály všichni vedoucí představitelé složek v obci. Starosta obce pak přednesl při této příležitosti slavnostní projev ze slibem věrnosti ČSR.

 

Rok 1938

 

 

                 Konala se valná hromada hasičů, na které byl zvolen výbor v toto složení:

Starosta                    Rudolf Adámek st.

Náčelník sboru        Rudolf Adámek ml.

Zástupce náčelníka  František Musil st.

Velitelé trubačů       Johan Berka, František Krevňák

Velitelé lezců           Hladůvka st., Št. Turčík

Velitelé ochranářů    Alois Hiža, František Hrožek

Velitelé stříkačů       Jan Hrabica, Jan Kolínek

Strojníci                   Johan Růžička, František Raška st., Michal Kurial, František Kaňa, Pavel Hřebačka,          

                                 Antonín Dušek, František, František Skopal

Hasiči i v tomto roce provádí jak výcvik pro ochranu občanů, tak se i připravují na válku. Cvičí se například CPO v obcích Ladná, Břeclav II, Ch. Nová Ves, Valtice, Lednice a Úvaly.

 

 

 

 

 

Rok 1939

 

 

                  Bylo zabráno pohraničí Německem a tak se Poštorná a další obce stávají znovu tak jako před rokem 1920 Rakouským územím s okresním městem Mistelbach a znovu je přejmenována na Unter Themenau. Hasičskému zboru bylo zapůjčeno hasičské auto zn. Opel  Blitz  PTS - 10 s karoserií pro 9 mužů a další hasičské nářadí včetně čerpadla o výkonu 1 500 l/min.. Němci byli velmi přísní na ošetřování techniky, vedení záznamů apod. Za některé přestupky byli dotyční zavřeni až na 24 hodiny včetně strojníka, kterému selhala technika. Hasičský vůz Opel Blitz byl dán do závodu „Muna“, kde s ním jezdili řidiči tohoto závodu. Vozidlo HV 15 bylo podřízeno včetně mužstva hasičskému velení SS v čele s Ing. Adolfem Weisem. Byli to dobrovolníci od 17       do 19 let, kteří se připravovali k odchodu na frontu. Požární družstvo tvořilo přibližně 25 mužů. Vše bylo podřízeno válečným zákonům.

     V této době nesměla být prováděna žádná spolková činnost, jen výcvik k hašení požárů. Zřejmě proto, že se Němci báli odvetných a protiněmeckých akcí. Tak to bylo až do konce II. světové války. Každý větší závod       na zabraném území musel mít svoji hasičskou jednotku.

 

Okupace

 

                Za okupace zažilo Břeclavsko největší hrůzu 1. dubna 1944 při leteckém náletu, kdy zasahoval prapor LCO a CPO dále požárně policejní oddíl při civilní protiletecké ochraně v čele s výše jmenovaným velitelem SS Ing. Adolfem Weissem ze závodu „Muna“). Bylo likvidováno 38 požárů vojenských muničních skladů. Nálet provedlo 15 sovětských letadel. Poplach byl vyhlášen pro jednotky obcí bývalé ČSR, ale i v obcích rakouských, které přiléhaly k nynějším hranicím, dokonce i ve městě Mistelbachu.

 

Další hrůzný den zažila Břeclav při náletu 20. listopadu 1944 ve 12:30 hodin. Nálet trval 10 minut                          a bombardováno mělo být břeclavské nádraží. Při tomto náletu byla zničena čtvrt  Dubič, mlékárna byla zničena s jedné třetiny, celý lihovar, stolárna u jatek, ubytovací část hostince Koruna, 20 obchodů, z kostela sv. Václava na náměstí zůstala jen věž. Dále bylo zničeno sídlo Gestapa (nyní na jeho místě stojí Městský úřad Břeclav. Znovu byl vyhlášen poplach všem jednotkám hasičů v okolí, ale i vzdálenějším, jako byl Sedlec, Mikulov, Březí, Drnholec a hasičské sbory rakouských obcí. Poštorné bylo nařízeno zasahovat až do akčního rádia 25 kilometrů.

 

Rok 1945

 

               Po osvobození se sešla valná hromada hasičů již 9. května. Nemohla proběhnout na zbrojnici, protože ji ještě čtyři měsíce používala Rudá armáda pro svoji policii. Hasičské vozidlo Škoda HV 10 garážovalo až           do konce roku ve farské stodole.