Jdi na obsah Jdi na menu

Historie sboru 1882 -1887

4. 7. 2010

Historie Poštorné - pečeť.

 

Poštorná – původně středověká vesnice  zpustla kolem roku 1400. Roku 1530 byla znovu osídlena, což se odrazilo i v tehdejším názvu Unter Themenau – Unter Krobatten. Od počátku osídlení byla součástí valtického panství až do roku 1848. Na městečko byla povýšena 5. 2.1924  výnosem ministerstva vnitra č. 6996/24 sb. Znak nebyl při této příležitosti Poštorné udělen.

Na vesnické pečeti ze 16. století je v pečetním poli stylizovaná  burgundská lilie s půlměsícem heraldicky vpravo a šesticípou hvězdou heraldicky vlevo. Jde o Lichtenštejnský znak Hartmana z Lichtenštejna (zemřel 1562), který bojoval proti Turkům.

Na pozdější pečeti, snad ze 17. století, je tentýž obraz položen na barokním štítě. Protože pečetní znamení bylo používáno v období vesnice a při povýšení Poštorné na městečko nebyl znak udělen, je jako znak Poštorné používán znak z pečeti z 16. století. Dne 5. února 1924 nebyl znak opět udělen a používal se jako dříve znak zobrazený na pečeti. 

 

     V této době byl starostou obce Alois Havlíček

    zástupci: Tomáš Hrabica,   Josef Hrabica

     radní: František Bintter,Ignác Roseeenberg, Antonín Schram, Antonín Gajdoš

  Vladimír Smyčka starší, Jan Ambrosek, Josef František Hlavenka,

Ignác Bintter


Červený kohout nad  Posstornou – Unter Themenau.

              Za husitských válek byla vesnice několikrát vypálena. To znamená, že nebyla jako i jiné vesnice ušetřena velkých požárů. Nepomohlo ani to, že zde bylo dost stoupenců Husova učení a císař Zikmund zejména po porážce pod Vyšehradem v listopadu 1420 tyto stoupence pronásledoval. Panovaly vážné obavy z vývoje poměrů na Moravě i v Rakousku. I v následujících létech se situace nezměnila. Zvláště, když  moravští přívrženci navázali spolupráci se stoupenci kalicha. Za vlády Jiřího  z Poděbrad – husitského krále, zvláště v bitvách s uherským  králem Matyášem v roce 1458, vzniklo mnoho požárů. I v třicetileté válce tomu nebylo jinak.

Historii hasičstva  a jeho vývoji jsme věnovali pozornost v jiné části této publikace. Nyní se věnujme založení hasičského sboru v Poštorné (německy Unter  Themenau) .

 Na jaře roku 1882 se počala objevovat v Unter Themenau myšlenka na založení spolku hasičů, aby bylo včas zažehnáno nebezpečí ohně a byla připravena pomoc při záplavách, neboť  řeka Dyje se vylévala až čtyřikrát do roka a zaplavovala vesnici. Např. dnešní dům pana Tomáše Smyčky až do výše l,2 metru, zaplavovala i ulici Za Stodoly, Dolní, Luční a Kozí. Myšlenka se u občanů ujala a spolek hasičů byl založen, aby včas nebezpečí ohně organizoval a aby tudíž bylo docílené i rychlé pomoci. Každé zřizování podobných spolků se potkává s jistými  obtížemi a překážkami, nevyhnulo se též zřizování spolku hasičského. Předně nebylo hned po ruce dostatek potřebného kapitálu a muselo se tedy jménem slavné vesnice Unter Themenau žádat o podporu generála Borovičky, panem Knížetem k Zemskému výboru, který z fondu hasičského takové subvence uděluje . Bylo odesláno mnoho dotazníků. Zemský výbor však z vyřízením žádostí nespěchal a nepovažoval zřízení hasičského sboru za důležité. Teprve po třech zhoubných požárech po žních, uhoření jednoho občana, shoření domů čísel 20, 21, 22, 23, 24 a na nátlak pana Horáčka z čísla 22 a občanů směrem k představenstvu vesnice se pán Kostial (Košťál) postaral o vyhlášení sbírky z názvem „Sirotci“. Předsedou byl jmenován František Sedlák. Tato sbírka obětavostí občanů vynesla 198 zlatých a slavný vesnický výbor doplatil na zakoupení jedné čtyřkolové a jedné dvoukolové stříkačky značky Knaust Wídeň 1885. Stříkačka byla na tu dobu velmi moderní s výkonem 480 litrů v minutě. Do čerpadla byly dva sací vstupy o průměru 75 mm a výstupu 60 mm při použití závitových spojek (dnešní dopravní vedení) a průměru 40 mm  při použití závitových spojek (dnešní útočné vedení).

 

 Obecní úřad uvolnil pro uskladnění hasičského nářadí obecní stodolu. Ve stodole byly uskladněny žebříky, 8 kusů sudů na vodu, 50 putének, 4 kusy trhacích háků a podobně. Poplach byl vyhlašován zvonem „umíráčkem“, zvláštním zvoněním nebo trubačem. Výjezd byl prováděn hasičskou stříkačkou a dvěma letnami, každá o 600 litrech tedy dohromady 1 200 litrů. 

 

  Historie hasičského sboru v Poštorné začíná datem 17. listopadu 1882. 

 

V tento den se sešlo několik občanů obce, aby založili hasičský sbor. K tomuto aktu připravili krátké stanovy, jejichž text zněl následovně:

                         Stanovy hasičského hnutí v Unter  Themenau                            Postorna LP 1882            Dne 17. listopadu 1882.

 

 Čl.  1

 

  Účelem dobrovolného hasičského sboru jest spořádané spoluúčinkování při nebezpečí ohně, aby zachráněn byl život a majetek spoluobčanů.

  Čl. 2

 Prostředky k dosažení tohoto účelu jsou:

 a)        pravidelně (veřejně i soukromě) pěstovaný tělocvik se stroji i bez nich a se zvláštním zřetelem na výkony hasičské,

 b)        výletní cvičení pochodová a

 c)        poučné i zábavné rozpravy a přednášky z oboru tělocviku a hasičstva.

 Čl.  3

 Aby se účelu tohoto snadněji dosáhlo, zaveden bude v sboru výkonném vojenský pořádek.

 Čl.  4

 Spolek má sídlo v Unter Themenau (později Poštorná), tvoří se dobrovolným přistoupením  a sestává s členů:  

a)       činných, kteří činní sbor výkonný,

b)       přispívajících a

 c)       čestných.

 

  Čl.  5

Činným se může stát každý mravně zachovalý občan nejméně 20 let starý, členem přispívajícím je ten, který se zaváže jednotu hasičskou pravidelným peněžitým příspěvkem podporovati, údy činné (tyto na doporučení náčelníka) a přispívající přijímá výbor, aniž by byl povinen udati důvody, pak li nějakou přihlášku odmítl; členy čestnými osobami jmenujeme na valné hromadě a jsou jimi takové, které si buď o hasičskou jednotu neb o hasičstvo vůbec zvláštních zásluh dobyly.

Čl.  6

Každý člen má právo návrhy činiti, ve valné hromadě rokování se zúčastniti, členy výboru voliti a do výboru býti s tím však omezením, že volbu tří členů náčelnictva konají pouze členové činní a že mohou také jen členové činní do náčelnictva voleni býti.

 Čl.  7

Povinnosti každého člena činného jest, aby řádu služebního, jejž náčelnictvo ve srozumění s výborem vydá, dokonale šetřil a všech rozkazů náčelnictva bez jakékoliv odmluvy poslušen byl, úd přispívající jest povinen příspěvek svůj řádně odváděti, členové čestní nemají žádných povinností.

 Čl.  8

Členem býti přestává, kdo ohlásiv to výboru dobrovolně vystoupí nebo koho výbor pro neplnění členských povinností, pro nepočestné neb jednotě hasičské škodné jednání vyloučí.

Čl.  9

Záležitosti spolku spravují:

 a)       valná hromada,

  b)       výbor a

 c)       náčelnictvo.

Čl.  10

 Valná hromada, kterou svolává výbor, schází se každého roku, jednou mimořádnou hromadu může výbor svolati kdykoliv to uzná , musí ji však svolati a to nejdéle do 14 dní, žádá li toto aspoň po třetí třetina členů.

Čl.  11

Valná hromada může se platně usnášeti, pak li byly dříve den, hodinu, místnost odbývání a předměty rokování návěstím na obecním domě (radnici) nebo oběžníkem sděleny členům v sídle hasičské jednoty bydlícím, což státi se má aspoň 8 dní před odbýváním valné hromady; při mimořádných valných hromadách však výbor tuto lhůtou vázán není. Ku platném usnášení se valné hromady zapotřebí jest, aby byla přítomna nejméně nadpoloviční většina všech členů , kdyby ani tento počet, svolati se má bez prodlení a za nezměněného pořádku rokování valná hromada druhá, která pak přihlížejíc k počtu přítomných usnášeti se může 

 

 Čl.  12

 

Valné hromadě se vyhražují:

 

 a)       schvalování výročních závěrečných účtů a předchozích rozpočtů,

 

 b)       volba starosty, tří členů výboru, náčelnictva a přehlížitelů účtů,

 

 c)       jmenování čestných členů,

 

 d)       výklad a změna stanov sboru a

 e)       usnesení o rozpětí se sboru.

 Čl.  13

Výbor sestává se starosty, tří členů, náčelnictva a tří ostatních členů, kteří vesměs na jeden rok se volí a své úřady bezplatně zastarají.

Čl.  14

 Výbor volí ze svého středu náměstka starosty jednatele a pokladníka. Oni schází se na svolání starostovo, dle potřeby, musí však býti svolán žádá li toto čtyři jeho členové. Usnášeti se může výbor platně, pak li  jsou přítomni aspoň čtyři členové (starostu neb náměstka v to počítaje). Jemu náleží vésti všechny záležitosti hasičské jednoty, které nejsou vyhrazeny valné hromadě.

 Čl.  15

 Starosta neboli předseda předsedá výboru a valné hromadě, která so o vykonávání všech usnesení, které stanovám neb zákonu neodporují vydává společně s náčelníkem poukázky na výdaje dohlíží vůbec ku správě hasičské jednoty a podepisuje spolu s jednatelem protokoly o valných hromadách a poradách výboru vedené jakož i všechny spisy a listiny. Na listinách kterými se hasičská jednota právně zavazuje, musí býti podepsán též náčelník.

 Čl.  16

 Je li starosta zaneprázdněn, zastupuje jej ve všem jeho náměstek.

 Čl.   17

 Jednatel sepisuje a přechovává veškeré protokoly spisy a listiny. 

 Čl.  18 

Pokladník spravuje pokladnu, přijímá  na poukázku starostou a náčelníkem společně podepsanou vydává peníze, vede účty spolku a předkládá výboru jejich závěry a rozpočty

 Čl.  19

 

 Náčelnictvo skládá se z náčelníka, prvního a druhého podnáčelníka, kteří dle pořádku ve všem zastupují náčelníka, pak li tento zaměstnán jest.

 Čl.  20

  Náčelníkovi náleží samostatné, toliko zákonem zemským ze dne 5. Dubna 1873 omezené velení při požáru, při cvičení, vůbec ve všem vrchní řízení a dle § 44 uvedeného zákona zastupování spolku hasičů navenek.

 Čl.  21

  Veškerá usnesení spolku stávají se platnými naprostou většinou hlasů přítomných, jedině ku změně stanov neb ku zrušení spolku jest zapotřebí většinu, dvou třetin, jsou li hlasy rovné, platí usnesení ku kterému se starosta přidá. Volby ve valné hromadě konají se hlasovacími lístky ,volby které výbor vykonává mohou se též ústním hlasováním prováděti.

 Čl.  22

 Pak li obec hasičské jednotě dává peněžitou neb jinou hodnotou podporu, mají její představení práva schůzím a valným hromadám obcovati.

 

  Čl.  23

Spory z poměru spolkového vzniklé rozhoduje dle svého nejlepšího svědomí a uznání smírčí soud, z jehož nálezu se odvolati nelze.

 

Smírčí soud skládá se z pěti svéprávných členů spolku, z nichž každá strana  zvolí dva, načež tito čtyři zvolí sobě většinou hlasů případně losem pátého za předsedu.Nevykoná li jedna strana volbu tuto do lhůty, zvolí strana druhá strana i ostatní dva smírčí soudce.

 

  Čl.  24

Spolek se rozejde, pak li se valná hromada o tom usnese neb klesne li počet členů výkonných pod deset členů. V tomto případě jakož i pak li jednota úředním rozpuštěním zrušena byla, svěří se veškeré jmění její obci, která je tak dlouho spravovati bude, až se opět zřídí nový dobrovolný hasičský zbor, jemuž se jmění ono pak vydati má.

 Čl.  25

Věc: Tito nově přistouplí členové od přípravného výboru přebírají další vedení združení hasické.

 

 Přistoupí li pak alespoň 15 mužů činných nesmí být sbor zrušen.

 

 

 Unter Themenau dne 17. listopadu 1882.


Netopilík František                                Kostial Anton

 

  starosta  sboru                          starosta vesnice

  General v.v. Borovička  Rudolf                svobodný pán

 

 Pavlát Josef a Pavlát Jan                        velitelé sboru

 

 za obec Unter Themenau                                jednatel  sboru

 

 

Vitkovič  František                                       SedlákFrantišek

Rok 1883

Sbor byl doplněn o 12 mužů pro případ zásahu. Sbor  byl rozdělen do tří oddílů po osmi mužích se cvičebním mistrem, dvěma až třemi vrchními hasiči a čtyřmi až pěti prostými členy, k tomuto počtu se přiřadili dva až tři trubači. Hasební mistr – Loschmeister, pán, jenž měl na starosti výcvik, stav nářadí, přenosný nebo pojízdný naviják na 240 m hadic se spojkami připomínajícími dnešní spojky ROT, koňskou stříkačku a dva páry „lejt“ na 600 l vody (sedláci tyto používaly na vyvážení močůvky od dobytka). Po velkém požáru cukrovaru bylo přikročeno k rozšíření materiálu a výzbroje. Byl k dispozici kolový vysouvací žebř10 m a dvě plachty pro seskok. O zaplacení se podědili továrníci p. Schram Syntezia – dnešní Fosfa a p. Kuffner majitel cukrovaru Lundenburg - Břeclav. Do vybavení sboru také patřilo 10 menších žebříků, 28 pochodní, 4lucerny, 12 lopat, 10 beranidel k rychlému boření stěn, 10 tesařských sekyrek sekyry berlínské (velké), výzbroj pro 25 mužů.

Uniformy ušily krejčovské firmy: František a Anna Sedlákovi, Jan a František  Pektorovi

 

Při požáru cukrovaru v Břeclavi v roce 1883 zasahovaly tyto sbory: Unter Themenau – Ober Themenau (Poštorná), Eisgrub (Lednice), německý sbor Břeclav, německo český Břeclav, Valtice a ze závodních: Cukrovar Kuffner, Syntezia – Fosfa  Schram. Tyto sbory se skládaly s dělníků těchto továren, ale jejich výcvik probíhal v jejich bydlištích. Základní výcvik prováděl p. generál Borovička, svobodný pán pobytem v Unter Themenau  (Poštorné).

 

 Co víme o osobě Antona Kostiala (česky Košťála). Pokud chceme mluvit o hasičích, tak při zakládání hasičského sboru to byl starosta obce. Narodil se 18. dubna 1833 v Poštorné, zemřel taktéž v Poštorné 27. května 1909. Zemřel ve věku 76 let téměř slepý ve špitále v Poštorné, který se nacházel vedle starého kostela. Byl významnou osobou, která ovlivnila za dobu svého působení život v Poštorné. Zastával funkci starosty obce       od 10. července 1867 do 29. května 1905. Jen choroba očí jej přiměla, aby odešel s této funkce. Narodil se v domě č. 3, který se nachází na dnešní Hlavní ulici. Neměl však potřebný věk (v té době měl 24 let) pro funkci starosty, muselo být proto požádáno Ministerstvo vnitra ve Vídni o udělení výjimky, aby tento úřad mohl zastávat. Nejen, že byl starostou obce, ale byl i zakládajícím členem hasičského sboru v Poštorné.  Za svoji práci byl vyznamenán v roce 1880 císařem Františkem I. „ Záslužným křížem“.


 K prvním zakladatelům hasičského sboru patřil nejen  p. Anton Kostial, ale i  p. František Netopilík, nar. 1848.

 

 Další členové založeného sboru:           

Tomáš Bartolšic 1848
Tomáš  Hrabica 1852
 Tomáš Marek 1853
Michal Levák 1855
Tomáš Hlavenka 1853
   
Johan Růžička
1859
   
Jan Raška 1859
   
   
František Sedlák 1859
   
J. Prachař 1862
   
František Vejda
   
Michal Kurial 1866
Tomáš Gajdoš
1862
   
   
Matěj Novák
1855
František Prokop
1856
Štěpán Mikulica
1858
   
Michal Mikulica
1862
Johan Mikulica
1862
   
František Kovák
1862
   
Michal Mach
1862     
   
   

 

 

 

 

 


 

 

                            

 

   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Ustavující schůze sboru se konala 17. listopadu 1882 od 19:00 – 23:00 hodin v hostinci „Na Rožku“ a výbor byl složen takto :                                           

Starosta        Pavlát Josef, zemědělec                              

Náčelník        Pavlát

Podnáčelník   Uherek František

 

Jednatel         Vitkovič František       

Náměstek       Vašůc Václav, obec


Náměstek      Sedlák František, obec
 

 

 

Zbrojmistr      Růžička Jan, kovář

Zbrojmistr I.   Pektor František, krejčí

Zbrojmistr II.  Raška Jan


 

Pro zajímavost vyjímáme ze záznamů některé informace o tom, jakou měli naši předchůdci aktivitu za rok 1883:      

 

-     18 x   cvičení

 

 

-          4 x  povodně

 

-          18 x nácvik skupina lezců 25 členů

 

 

 

-          10 x nácvik skupina stříkačníků 20 mužů

 

-          10 x nácvik skupina ochránců 20 mužů

 

 

V tomto roce má sbor přes 63 činných hasičů, dále 15 mužů do 22 let, kteří se nesmí používat při požáru.dok-1.jpg

Rok 1884 

Všimneme si několika zajímavých okamžiků v práci poštorenských hasičů. Sbor se snažil o to, aby byl co nejvíce soběstačný, a tak si výstroj a výzbroj  pomocí dalších občanů zajišťoval přímo v obci. Řemeslníci v Poštorné zhotovili například puténky, lana (provazník p. Blažek A.). Výcvik vedl generál Rudolf Borovička, již ve výslužbě vojska Rakouska Uherska. Vedoucí pro hasičskou techniku byl pan František Žůrek, který byl také velitelem hasičů firmy Kuffner - Cukrovar Břeclav. I v tomto závodním sboru působili Poštorané, jako například  Michal Mach, Frantz Tesařík, Bedřich Juřík, Michal Kurial, Tomáš Marek a Josef Růžička.                                                                                                                        žádost o odpuštění dluhu obci

 

Rok 1887 r.-1885.jpg

Byly provedeny volby. Za velitele sboru zvolen Josef Pavlát, podnáčelníkem František Uherek.

 

 

Lezci:  František Krevňák, členi: Rudolf Hiža, Jan Smyčka, František Prokop, Josef Palát, František Uherek.

Střikačníci: Tomáš Bartolšic, členi: Jiří a Josef Bartolšicové, Tomáš a Jiří Hrabicové, Jan Raška, Matěj Baránek, Michal Levák, Josef a František ………………….. .

 

Ochranáři:  Michal Žůrek, Tomáš  a František……………………..

Velitelé: Josef Pavlát, Erich, Johan, Michal Kurial, Jakub, Johan, František Vejda, Johan                  Žůrek.

 

 V tomto roce také  bylo provedeno 72 cvičení, při povodni a čerpání sklepů 51 zásahů , při zábavách a hodech